Bezedná noc

Lyrics

[Verse 1] Náhlej poryv větru nadzvednul sukni městu, z průchodu vyhnal špínu Se skřípěním roztočil mi nad hlavou rezavou značku zákaz vjezdu Pak sebral ze země mikrotenovej pytlík a jedno kolečko s nim po náměstí prolít Než zmizel naproti mně přes street v křoví A najednou hrobový ticho jakoby se nestalo nic Jen moje vlastní srdce skoro přestalo tlouct Zatloukaj že jsou, v tu chvíli zbyl jsem na Zemi z lidí jen já jeden Vše jakoby zkoprnělo pohledem upřeným mým směrem Polknul jsem naprázdno a ehm-ehm trapnej moment Nejsem oblečenej, nemám ani hřeben, tak jako nikdy Přesto jsem se bezděky prohmatal Snad abych nahnal čas a případně i jemně zachápal Stejně ale vim, že tu dneska večer nejsem náhodně A to křoví o tom něco ví, moc hlasitě mlčí Potichu mě nutí nesměle do děje vkročit [Chorus] Když člověk ve dne spí, noci bejvaj bezedný A měsíc mlčí jakoby něco proved A když jsou noci bezedný Kostlivci lezou ze skříní, pořádaj ples na svejch hrobech Když člověk ve dne spí, noci bejvaj bezedný A měsíc mlčí jakoby něco proved A když jsou noci bezedný Kostlivci lezou ze skříní, pořádaj ples na svejch hrobech Jen v temnejch města zákoutích se cejtim v bezpečí Čerstvej vzduch mi nesvědčí, jsem z něho nesvůj, takže čí? Náhlý bezvětří zastavilo mojí plavbu nocí Na pustým náměstí se sprchuju v záři pouliční lampy Na zastávce nikdo nestojí, jen z křoví vedle ní je cejtit toluen a chcanky Na zemi noviny na kusy, přesto přečtu si O pánovi, co se nevrátil s důchodem z banky Už víc jak měsíc o něm nikdo nic neví Zhruba tak dlouho jak to tady z toho křoví tak divně smrdí A jak ten zápach sílí, kolemjdoucí akorát svoje ksichty víc a víc křiví Nikdo se nediví, nikdo to totiž nestačí A taky si už zvykli a místní cajti to maj v píči Nikdo jim to nedá do přesčasů A navíc timhletim rajónem nemaj trasu Jsou radši někde v teple, víš co do pohody Maximálně tak obložit někoho o prachy nebo body Strážní andělé už taky vyklidili pole Nebyli dost high aby přežili to tady dole A měsíc mlčí jakoby něco proved Jenom tiše žasne, když proplouvá jako gondoliér kolem [Chorus] Když člověk ve dne spí, noci bejvaj bezedný A měsíc mlčí jako by něco proved A když jsou noci bezedný Kostlivci lezou ze skříní, pořádaj ples na svejch hrobech Když člověk ve dne spí, noci bejvaj bezedný A měsíc mlčí jako by něco proved A když jsou noci bezedný Kostlivci lezou ze skříní, pořádaj ples na svejch hrobech [Verse 3] Obyčejný křoví na náměstí v metropoli Zelený, v létě zimou holý, tisíce lidí kolem něho denně chodí Nebo jen o pár metrů dál na zastávce stojí A je jasný, že se necejtěj nijak vinný Ráno si prostě jenom dojdou pro noviny Vždyť smrt znají jenom z telky To se jich netýká, šašci bez královny, vlastní lži, vlezprdelky Každej má svý starosti, co připadaj mu velký Posraný z vlastní důležitosti, nosíme svý slabosti jak šperky A přitom nevidíme dál než na krok, nevěříme dál než za hrob Chodíme s očima upřenýma na svoje nohy V očích už se nezrcadlí ani kousíček oblohy A tak ani nevnímáš jak barvy kolem blednou Jsme ale ještě pořád živí, když už s náma ani mrtví nehnou? Ani zápach mrtvoly, nemůžeme si to dovolit Ztrácet čas, hlavu otočit, nebo se snad nedej bože dokonce i zastavit? nechali jsme se vlastníma ambicema ochočit Mužem se modlit a nebo jit a něco v sobě změnit Něco se ale musí stát, když už i mrtvoly začnou mluvit [Interlude] Dnes znepokojila Pražany zpráva o nálezu mrtvého těla neznámého muže v křoví na Arbesově náměstí. Podle stupně rozkladu zde tělo muselo ležet několik měsíců [Outro] Znáš ten klid před bouří, když šelma oči přimhouří Stíny se prodlouží a scéna se do příšeří pohrouží Kdoví, kolik z nás dneska v purpurových loužích doslouží Přece nikdo netouží po ničem víc než ať se ten čas už tolik neplouží A měsíc mlčí jakoby něco proved Myslí si svoje, když proplouvá jako gondoliér kolem