Lyrics
[Chorus: Maksick] Cobainy na očích airpody do uší Hraje mi do nich Sheen nejsem ten nejlepší Ani ten nejhorší jsem někde mezi Nahoře ale budu už brzy Cobainy na očích airpody do uší Hraje mi do nich beat nejsem ten nejlepší Ani ten nejhorší jsem někde mezi Nahoře ale budu už brzy Cobainy na očích airpody do uší Hraje mi do nich Sheen nejsem ten nejlepší Ani ten nejhorší jsem někde mezi Nahoře ale budu už brzy [Verse 1: Maksick] Tenhle rok struggles a příští rok taky Trochu jsem zamrz no teď jsem zas tady Kolem jsou plechovky piva Super mood už tu chybí jenom diva Občas jsem invis jako John Cena (Cena) Tohle EP je špína a hlína Maksick bude big jako Madonna Nikdy nebude dumb jako Roxana Too dumb to handle zhasneš jako candle Opadne fame ztratí se clout Za rok si out Ok back to the topic už tě nebudu topit (Čau) Jsem Skinny jako Barber Jednou fame jako Carter Teď seize ans lutte příští rok bude loot Punchlines jako Zoot tohle je jen začátek můj root Začínám sprintem příští rok hitem Opilej pivem a trochu i ginem Monster v sobě vzhůru jsem do rána Další noc bez spánku už je teď za náma Jestli to výjde tak letim směr Panama Do tý doby piliju než slunce zapadá EP venku než listi opadá Figgaro Maksick klasika jako Dear Mama Yeah, yeah, yeah [Chorus: Maksick] Cobainy na očích airpody do uší Hraje mi do nich Sheen nejsem ten nejlepší Ani ten nejhorší jsem někde mezi Nahoře ale budu už brzy Cobainy na očích airpody do uší Hraje mi do nich beat nejsem ten nejlepší Ani ten nejhorší jsem někde mezi Nahoře ale budu už brzy Cobainy na očích airpody do uší Hraje mi do nich Sheen nejsem ten nejlepší Ani ten nejhorší jsem někde mezi Nahoře ale budu už brzy Cobainy na očích airpody do uší Hraje mi do nich beat nejsem ten nejlepší Ani ten nejhorší jsem někde mezi Nahoře ale budu už brzy [Verse 2: Figgaro] Já a mý fellas, SE KREW Jeden furt doma u skutru Druhej na konzoli hraje s bráchou Třetí tráví čas, s nějakou Bárou Já sedim doma, přemýšlím o životě Píšu texty, texty o samotě Pouštím beaty, píšu featy Pak naskočí mi tam Peaty Na světlech doleva Texty jak Charles Sám doma, úleva Tak píšu bruders Srazy v HP u Žabky Zas padly 2 krabky Sedíme a vnímáme okolí Kolem nějaký fetky proletí Zmrdi rapujou jak drsný jsou Choděj po ulici, dojezdy hnusný jsou Držky jezdej levá pravá Hlavně, že jim každá dala Jejich obličeje, prázdný Mladí celý v píči, smutný Nikomu z nich nezávidim Život jako oni mít, brečim [Outro: Maksick] Cobainy, cobainy Cobainy na očích Cobainy, cobainy Cobainy na očích airpody do uší Cobainy, cobainy Cobainy na očích airpody do uší Hraje mi do nich beat nejsem ten nejlepší Ani ten nejhorší jsem někde mezi Nahoře ale budu už brzy
Lyrics licensed and provided by LyricsFind. All rights reserved.
Meaning of "Cobainy" by Maksick
The track opens with a recurring image of "Cobainy na očích airpody do uší," immediately setting a mood of detached observation, perhaps even a touch of melancholy, amplified by the music playing. The narrator positions themselves in a liminal space, "nejsem ten nejlepší / Ani ten nejhorší jsem někde mezi," a state of being that feels both grounded and aspirational. This tension between the present mediocrity and the imminent ascent, "Nahoře ale budu už brzy," forms the core of the song's emotional landscape. Maksick’s verse dives into the grind, acknowledging a cycle of "struggles" that seems persistent but is met with a determined return. The imagery of "plechovky piva" and late nights fueled by "Monster" and "ginem" paints a picture of relentless hustle. There's a clear ambition to transcend current limitations, aiming for a future of "loot" and "fame," referencing figures like Madonna and Carter as benchmarks. This verse is a testament to perseverance, fueled by a potent mix of ambition and perhaps a touch of self-medication. Figgaro’s perspective offers a stark contrast, focusing on the immediate surroundings and a sense of quiet introspection amidst a scene of aimless youth. He observes friends occupied with simple pleasures while he's "sedim doma, přemýšlím o životě," writing lyrics about "samotě." The depiction of others "choděj po ulici, dojezdy hnusný jsou" and having "obličeje, prázdný" highlights a detachment from that lifestyle, finding solace in his own creative process rather than envying their perceived emptiness. The effectiveness of these lyrics lies in their raw honesty and the juxtaposition of internal ambition with external observation. The repeated chorus acts as an anchor, a mantra of self-belief in the face of uncertainty. The verses provide specific, grounded details – from the "airpody" to "krabky" of beer – that make the emotional states of striving and detached observation feel palpable and earned.
This AI-assisted editorial analysis was reviewed, improved, and approved by the LyricsWeb editorial team.
Rate this song
0/5.0 - 0 Ratings
Loading comments...
Credits
- Writers
- Figgaro
- Maksick